Film na motivy skutečného příběhu. V roce 1924 se majitelem Hačika stal Hidesaburó Ueno, profesor na Fakultě zemědělství Tokijské Univerzity. Hačikó denně doprovázel svého pána, když šel do práce, a čekal na něj večer na vlakovém nádraží Šibuja. V květnu 1925 Ueno náhle zemřel na pracovišti. Hačika si vzali do péče profesorovi příbuzní, Hačikó však neustále utíkal a vracel se do profesorova domu. Péči o psa převzal profesorův zahradník, který znal Hačika už jako štěně. Hačikó každý večer odcházel na nádraží, doufaje, že se profesor konečně vrátí z práce domů. Hačikó čekal na svého mrtvého pána celkem 9 let (zdroj Wikipedie).
Hlavním tématem celého příběhu je věrnost. Pes Hačikó vnesl do života hlavního hrdiny radost, jiskru a neočekávané společné epizody. Na pozadí příběhu o přátelství hlavního hrdiny s Hačikem je také možné vnímat pevné a láskyplné manželství hlavních postav. Postavu univerzitního profesora ztvárnil v americkém remaku z roku 2009 Richard Gere a jeho manželku Joan Allen. Film podmaňují velice pěkné, převážně klavírní melodie.
Hlavním tématem celého příběhu je věrnost. Pes Hačikó vnesl do života hlavního hrdiny radost, jiskru a neočekávané společné epizody. Na pozadí příběhu o přátelství hlavního hrdiny s Hačikem je také možné vnímat pevné a láskyplné manželství hlavních postav. Postavu univerzitního profesora ztvárnil v americkém remaku z roku 2009 Richard Gere a jeho manželku Joan Allen. Film podmaňují velice pěkné, převážně klavírní melodie.
Film plyne klidně, je emočně laděný. Život univerzitního profesora náhle končí, Hačikův trvá dalších téměř 10 let. Dětského diváka určitě zaujme pes samotný, dospělý vnímá film jako celek.
