|
Příběh Marie vypráví o dívce, která se naučila normálně žít, ač byla od narození hluchá a slepá. Tento malý zázrak se odehrál ve Francii na konci 19. století. Marie Heurtinová se narodila nevidomá a neslyšící a ani ve čtrnácti letech není schopná komunikovat se svým okolím. Ze zoufalství ji otec odveze do ústavu Larnay nedaleko Poitiers, kde se řádové sestry starají o neslyšící dívky a mladé ženy. Mladá řádová sestra Marguerite, si i přes skepsi matky představené vezme toto „divoké zvířátko" pod svá ochranná křídla a dělá vše pro to, aby ji vyvedla z hlubin jejího vnitřního vězení a našla cestu jak s ní komunikovat a jak ji naučit žít. (oficiální text distributora)
odkaz na CSFD.cz |
Příběh Marie je silný film ve kterém nepadne mnoho slov. O to více vyniknou vynikající herecké výkony dvou hlavních postav - řádové sestry Marguerite (Isabelle Carré) a nevidomé Marie Heurtin (Ariana Rivoire). Tento fakt je o to překvapivější, že pro herečku Arianu Rivoire se jedná o vůbec její první roli ve filmu.
Příběh Marie je o naději a vytrvalosti, protože prolomit zeď mlčení a nepochopení je pro sestru Marguerite nadlidský úkol, který by už většina vychovatelů vzdala. Co však mění život Marie není schopnost komunikovat, což se po dlouhém a strastiplném vyučování skutečně naučila, ale vztah, který si během společné cesty obě ženy vybudovaly.
V přeneseném významu by se dalo říci, že film je také o člověku a Bohu. Tomuto pochopení napomáhá také závěrečná "řeč" Marie u hrobu sestry Marguerite, kdy "mluví" o nové dívce, která přišla do ústavu: "Čeká. Na co čeká? Čeká na slovo..." V Bibli čteme: "A Slovo se stalo tělem." Slovo, na které celé generace lidí čekali a které se zjevilo v Ježíši Kristu. V tomto významu je sestra Marguerite Bohem a Marie člověkem. Bůh se nevzdává a stále se pokouší, aby člověk "pochopil". Znovu a znovu se mu dává poznat a trpělivě očekává, až jednoho dne prolomí cosi v člověku a on uvěří. I o tom může tento film vypovídat.
Každopádně se dá tento film použít při mnohých příležitostech jak s dospělými, tak také s mladými lidmi.
Libor Všetula
Příběh Marie je o naději a vytrvalosti, protože prolomit zeď mlčení a nepochopení je pro sestru Marguerite nadlidský úkol, který by už většina vychovatelů vzdala. Co však mění život Marie není schopnost komunikovat, což se po dlouhém a strastiplném vyučování skutečně naučila, ale vztah, který si během společné cesty obě ženy vybudovaly.
V přeneseném významu by se dalo říci, že film je také o člověku a Bohu. Tomuto pochopení napomáhá také závěrečná "řeč" Marie u hrobu sestry Marguerite, kdy "mluví" o nové dívce, která přišla do ústavu: "Čeká. Na co čeká? Čeká na slovo..." V Bibli čteme: "A Slovo se stalo tělem." Slovo, na které celé generace lidí čekali a které se zjevilo v Ježíši Kristu. V tomto významu je sestra Marguerite Bohem a Marie člověkem. Bůh se nevzdává a stále se pokouší, aby člověk "pochopil". Znovu a znovu se mu dává poznat a trpělivě očekává, až jednoho dne prolomí cosi v člověku a on uvěří. I o tom může tento film vypovídat.
Každopádně se dá tento film použít při mnohých příležitostech jak s dospělými, tak také s mladými lidmi.
Libor Všetula
